CZ
03
Dům, který patřil Elišce
Vila na Ořechovce zářila, jako by jí nemohl nic poskvrnit. Mramorová podlaha. Křišťálové lustry.
CZ
03
Manžel u letu z Brna přivítal milenku bílými tulipány a mně napsal „Zítra se budeš cítit jako královna“
Manžel mi napsal: „Zítra večer se budeš cítit jako nejdůležitější žena mého života.“ Myslel si, že jsem
CZ
05
Zázrak v Lobkowiczkém sále
Sklo zvonilo pod stropem jako drobný déšť – stovky křišťálových kapek na lustrech plzeňského Lobkowiczkého
CZ
05
Babička z Vršovic, co předběhla primabalerínu
Do sálu vešla žena, které muselo být přes osmdesát, v obyčejném plášti a s hůlkou, kterou si hned opřela o zeď.
CZ
03
Zaklepání na skleněnou komoru
Ten dům jsem postavila dřív, než jsem vůbec potkala Radka. Pozemek v Čisticích u Berouna jsem koupila
CZ
05
Kůň, za kterým nikdo nechodil
Jmenuji se Božena Vlčková, je mi šedesát jedna let a sedmnáct z nich vedu stáj u Zbraslavi, kousek za Prahou.
CZ
03
Tajemství babiččiny zahrady: proč Vlasta každý rok trhá česnek přesně 24. července
Vlasta Kubátová vstává v půl šesté, ještě než sousedčin kohout stihne zakokrhat podruhé. Bydlí na kraji
CZ
03
Kufřík po dědovi z Vysočiny
Jmenuju se Radek Dvořák, je mi jedenapadesát a bydlím v Havlíčkově Brodě, ve stejném baráku, kde jsem vyrůstal.
CZ
03
Pes, co si nezaslouží hůl
Před třemi lety mi bytová komise v Kolíně doporučila, ať se vzdám psa, protože „velký pes v malém bytě
CZ
02
Zámek na dveřích do dílny
Babiččiny prsty svíraly moji ruku tak slabě, že jsem to spíš tušila než cítila. Nemocniční pokoj v Motole