CZ
04
Vdova z Nemocniční ulice
Paní Hedvika Novotná si pohladila perlový náhrdelník a nechala těžké hedvábí svých šatů zavlnit ve světle
CZ
02
Dům, co mi nikdo nevzal
Řehoři bylo osmačtyřicet, když se poprvé dozvěděl, že vlastní jenom polovinu domu, ve kterém bydlel.
CZ
01
Klíč na dveře, které teď zvoní
Jmenuju se Radek, je mi čtyřicet sedm a od chvíle, kdy mi máma přestala otevírat dřív, než jsem stihl
CZ
02
Muž, který nikdy nezavolá zpátky
Jmenuju se Radek Fiala, je mi šedesát tři a otec bydlí v domově seniorů v Kolíně už čtvrtým rokem.
CZ
01
Klika, kterou už jednou vyměnil
Jmenuju se Radim Hovorka a je mi šestapadesát. Dvacet dva let jsem vedl autoservis na okraji Olomouce
CZ
01
Mistr šestnácti maratonů přiznává: nedrží ho v rovnováze medaile
Radek Vávra si zavazuje tkaničky ve čtyři dvacet ráno, ještě před budíkem manželky. Za oknem paneláku
CZ
01
Dluh, který zdědila cizí žena z Přerova
Jmenuju se Zdeňka Rybářová, je mi šedesát tři a poslední osmnáct let vedu účetnictví pro menší firmy
CZ
01
Servisní garáž na Vršovické, tři roky ticha
Jmenuju se Radek Bureš, je mi čtyřicet dva, a tu garáž jsem přebíral po tchánovi, když mu bylo šedesát
CZ
02
Motorest u Kunčic, únor, kolem páté odpoledne, tma už dobrou hodinu. Seděl jsem v kanceláři nad papíry po tátovi a čekal, až přijde Radka.
Jmenuju se Tomáš Hrabě, je mi čtyřicet tři, mám servis náklaďáků kousek od Frýdku-Místku – tátovo dědictví
CZ
01
Vlak do Bystřice
Padesát tisíc korun. Tolik jsem před šesti lety zaplatil advokátovi, aby sepsal papíry na barák po babičce