CZ

Restaurace Bellevue se tyčila na vrcholku kopce pod brněnským hradem Špilberkem. Toho říjnového večera

Když mi Ondřej Vysočil řekl, ať se už nikdy nepřiblížím k jeho dcerám, Anežka zrovna seděla na lince

Tři minuty do prvních tónů varhan. Ve vzduchu visela vůně lilií smíchaná s těžkým parfémem tety Hany

Jsem starý šarpej, jmenuju se Bruno, a v jedenácti letech už vím svoje. Lidem vadí, že neštěkám, když

Bára si ples maturantů vysnila už ve dvanácti. Vystřihovala si obrázky z časopisů, lepila si je do sešitu

Poslední kapka byla ta převodovka. Filip stál na kraji dálnice D1 kousek za Brnem, otevíral kapotu svýho

Zámek cvakl jako výstřel z tlumičem. Iva ztuhla. Stála u dřezu v suterénu vily Jana Marka, prsty zaťaté

Vzbudila jsem se ještě za tmy. Na displeji mobilu mi naskočilo 5:42. Byt voněl včerejší večeří, tátiným

V den čtení poslední vůle mě matka jako obvykle poslala čekat na chodbu. Advokát ale zvedl hlavu a pronesl: „Ne.

Tereza sevřela příbor tak silně, až jí zbělely klouby. V restauraci U Štěpána to vonělo pečenou kachnou